Úsměv za pár kroků
Místo kafe z automatu pozdrav pro Elišku :)

Mám radost, že jsi tady! :)

Jsem Káťa. Malá holka, která chce poznávat velký svět a miluje smích. Před nějakou dobou jsem si pořídila cestovatelský klobouk a slíbila mu, že si spolu užijeme život na maximum. A k tomuhle klobouku brzy přibyl ještě jeden - ten, který nosí můj Míša.

Chodíme spolu po jedné CESTĚ už docela dlouho. Já šlápnu často impulzivně a s nadšením, kam bych neměla, on je ten, kdo mi vždycky obváže pochroumanou nohu nebo mě odnese do cíle na zádech.

Letos jsme se rozhodli projít křížem krážem španělskou "CAMINO NORTE". Chceme si totiž dokázat, že všechno jde, když se chce...

Moc dobře však víme, že mnozí chtějí, ale nejde to... A i proto jsme se rozhodli psát tenhle blog. Doufáme, že přenese atmosféru poutníků až k Tobě...

Ale v první řadě že pomůže Elišce, která se na CESTU jen tak vydat nemůže...

(čti dál :)) 

#jdemeproelisku

Káťo, Míšo, o čem to mluvíte?

Pojďme se dohodnout! My Ti budeme přinášet ty nejčerstvější zprávy z našeho putování (pro signál půjdeme klidně světa kraj) a slibujeme, že se v Tobě pokusíme vypěstovat skutečnou závislost na našich novinkách z CESTY! Pokud se nám to podaří a Tobě se budou naše příspěvky líbit, pošleš libovolnou částku na transparentní účet, jehož číslo najdeš níže. Všechny peníze pak osobně předáme (a samozřejmě to zdokumentujee) těm, co to potřebují. Společně tak pomůžeme jedné bojovnici, která by určitě CESTU zvládla levou zadní. Kdyby ovšem mohla...

Nejnovější článek a fotky najdeš tady - klikni a jsi tam! :)

Eliška...

je veselá holčička, kterou ale život pořádně zkouší. Tahle 13ti letá slečna je od narození častěji v posteli než na nohou. Na ty se Elinka nikdy ani nepostavila. Narodila se totiž s vážným postižením mozku. Ačkoli každý den pětkrát denně cvičila Vojtovu metodu, dostala se pouze do sedu, víc její tělo nedovolilo. Eliška je ale královna všech bojovnic a přes veškerá očekávání lékařů se naučila mluvit! 

I přes svoje potíže začala navštěvovat základní školu. Jenže osud se rozhodl Elišku pořádně potrápit. Diagnózy stále přibývaly, byl u ní objeven autoagresivní autismus, přidala se epilepsie. V sedmi letech začala Eliška hubnout a neustále zvracet. Nakonec ji po nekonečných měsících na JIPce byla zavedena sonda do žaludku a následně do tenkého střeva, přes kterou jí je podávána speciální výživa. Má také problémy s termoregulací, a tak je často podchlazená.  

Ačkoli je Eliška upoutaná na lůžko, má potřeby jako každé jiné dítě. Protože si nemůže klasicky hrát, její neoblíbenější hračky jsou tak trochu netypické: oblíbená stříkačka, lžička, vařečka a papír! Eliška taky moc ráda poslouchá písničky, pohádky a říkanky všeho druhu. A radost jí dělá i asistenční pejsek Sandy. Eliška se velmi snaží a občas se dostane do sedu. Nadšení její rodiny je však vždy jen krátké. Pokaždé když se jí to podaří, všichni ví, že bude následovat epileptický záchvat, doprovázený křečmi celého těla. Léky sice umí pomoci, ale vyvolávají dušení. 

Eliška se neměla dožít více než tří let a nikdy mluvit, přesto se nevzdává a překonává veškerá očekávání. Tahle malá velká slečna je pro nás skutečnou inspirací, stejně jako její maminka a dvě sestřičky, se kterými žije. Tyhle dámy se totiž přes veškeré nástrahy osudu pořád usmívají a bojují. A tak jsme si jistí, že i my musíme těch "pár kroků" zvládnout a získat za to úsměv téhle prima čtveřice. Je to pro nás velký závazek, ale taky radost! A Ty? Zkus vynechat denně kafe z automatu a místo něj se měsíc dopuj zážitky z CESTY. Je to zdravější a hlavně - pojďme společně udělat svět zase o něco duhovější. :)

Transparentní účet

2101050663/2010

Chceš vidět, jak se nám to na účtu hýbe?