Cesta z města
Jak jsme slavili nové boty a taky svátek

Náš dvanáctý den na Cestě začal hned po ránu hrou na "domluvíme se rukama nohama". Navštívili jsme totiž místní poštu s cílem odeslat nejen Kačenčiny DVOJE nefunkční boty, ale i další naše nepotřebné věci napřed do Santiaga. A měli jsme štěstí - narazili jsme totiž na tu nejmilejší pošťačku široko daleko, která si z našeho "espaňol un poco" nic nedělala a se vším nám ochotně pomohla. Váha balíčku se nakonec vyšplhala na 4 kila, takže lehčí a rychlejší dny mohly začít. Navíc jsme si díky volnému místu v batohu mohli přibalit i vajíčka natvrdo, které jsme si ve španělské domácnosti ukuchtili! Díky téhle pochoutce jsme si u malebného kamenného kostelíku na kopci dali oběd, o jakém se nám už dlouho nesnilo. Žádný tuňák, žádný chleba, ale salát s vejcem!

Cestu příměstskými oblastmi jsme se rozhodli znovu zkrátit vlakem. Kvůli rozdílu mezi plánovanou (717 km) a skutečnou (přes 850 km) vzdáleností do Santiaga, jsme prostě museli trochu nahnat zatoulané kilometry. Nechali jsme se tedy dovézt po kolejích do městečka Mogro a vyrazili na cestu. Ta byla jak jinak převážně z asfaltu a po frekventovaných silnicích, tak to prostě v Cantabrii chodí. Hlavním tématem dne byly Kačenčiny nové boty. V mapě Camina jsme si sice přečetli velkým písmem napsané varování: "Nepoužívejte novou obuv". Co se ale dá dělat, že? Občas je potřeba jít trochu proti proudu. A udělali jsme dobře. Nejen že má na nohou JEN dva nové puchýře, ale dle jejích slov už cítí dokonce podrážku a ne tisíc píchajících jehliček na nohou! Že by konečně a do třetice všeho dobrého? :)

Naše čtvrteční putování jsme zakončili ve městě Santillana del Mar a mělo to vskutku styl! Atmosféra města nápadně připomínala Český Krumlov, jen stavby byly o něco starší. Kamennému centru dominoval kostel, u kterého se nám téměř podařilo vyfotit bez turistů. Noc jsme úspěšně přečkali v naší levné dvoumístné ložnici, tentokrát však v kempu nad městem. Slevě pro "pelegriny" a teplé sprše se prostě nedalo odolat. Ba co víc, ten den jsme si jako oslavu mého svátku dopřáli lahev luxusního vína z místního shopu (dokonce chlazenou!) a ještě luxusnější večeři v trávě sedíce na pláštěnce za svitu nočního osvětlení kempu. Užíváme si tady s Káťou vskutku romantické chvíle! :)